Objekty těžkého opevnění
Samostatné pěchotní sruby pro 13–50 mužů byly budovány hlavně na severu ČSR v prostorech pro obranu naší země nejdůležitějších. Kolem nich a mezi nimi se stavěly protitankové překážky. Stavěny v různých druzích odolnosti (různá výška stropu a šířka stěn) a různých tvarech podle úkolu, který měly plnit a místa, kde je armáda nechala postavit. Běžné pěchotní sruby mají ve svých stěnách uloženo cca 1300 až 1500 m3 betonu a 100 až 120 tun ocelové výstuže. Odolávaly dělostřeleckým granátům do ráže 24 cm. Pěchotní srub měl za úkol svojí palbou chránit všechny sousední objekty nacházející se v dostřelu a palebných vějířích jeho zbraní. Každý takový objekt by byl v boji zcela samostatný, protože měl vlastní zdroj pitné vody. Dvoupatrové stavby: nadzemní bojové (se zbraněmi) a podzemní týlové patro (s ubikacemi, sklady, strojovnou, filtrovnou, umývárnou, WC a studnou). Výzbroj tvořily protitankové kanóny spřažené s těžkým kulometem, dvojčata těžkých kulometů a lehké kulomety. Do konce září 1938 se podařilo postavit 228 objektů. Z toho 6 objektů na jižní Moravě, 8 u Bratislavy, 3 u Komárna a 1 cvičný objekt.
Popis pěchotního srubu
Charakteristický znak pěchotních srubů představují pevně zabetonované panceřové zvony a kopule určené k pozorování
bojiště a řízení palby srubu (zvony) nebo k palbě kulomety (kopule). Výzbroj střelecké místnosti pěchotního srubu
tvořily hlavní zbraně: dvojče těžkých kulometů vz. 37 a 4 cm kanón vz. 36 spřažený s dalším těžkým
kulometem umístěné pod betonem. Zbraně byly ve střílnách situovány tak, aby mohly vytvořit souvislou přehradnou palbu zasahující
bočními palbami přibližně 300 m před a 300 m za sousední objekt. Ze strany nepřítele chránily sruby lehké kulomety
umístěné v panceřových zvonech, z týlu zajišťovaly obranu lehké kulomety v pomocných střílnách. Jejich úkolem byla
ochrana střílen hlavních zbraní a vchodu do objektu. Hluchá místa kolem stěn srubů, kam nemohla palba kulometů zasáhnout,
byla bráněna pomocí granátových skluzů. Krakorec chrání střílny shora před zneškodněním výbušninou spuštěnou před střílny ze stropu
a před leteckým pozorováním. Diamantový příkop se nachází pod střílnami a brání přístupu k nim, chrání je před zasypáním
hlínou vymrštěnou výbuchy granátů a padají do něj vystřílené nábojnice ze zbraní ve srubu. Háky na stropě objektu slouží
k uchycení maskovacích sítí. Objekt byl ze strany nepřítele obložen lomovým kamenem tzv. kamennou rovnaninou, která byla
zároveň se stropem objektu zasypána vrstvou zeminy a oseta trávou, čímž byl objekt částečně maskován proti nepřátelskému pozorování.
Citace: Stehlík E. a kol.: Lexikon těžkých objektů československého opevnění z let 1935-38, FORTprint, Dvůr Králové n.L., 2001
