Objekty lehkého opevnění
Lehké opevnění vzor 36
Lehké opevnění vzor 36 představovalo velmi jednoduché a finančně nenáročné pevnostní objekty.
Objekt tvoří jedna střelecká místnost, do které se vstupuje z týlové, od nepřítele odvrácené strany.
Vstup do objektu uzavírala jednokřídlá plechová posuvná dvířka. V protilehlé čelní stěně se nacházejí dvě
(typ A, B) nebo tři (typ C) střílny tvarované přímo v betonu, uzavíratelné posuvnými ocelovými deskami o tloušťce 30 mm.
Střílny jsou orientovány čelně nebo šikmo proti postupu nepřítele. Ve stropní desce se nachází otvor pro zákopový periskop.
Objekty byly vyzbrojeny lehkými kulomety vz. 26 nebo těžkými kulomety vz. 24. Osádku tvořily 2 až 4 muži.
Výhodou byly malé rozměry, které umožňovaly usadit objekt kdekoli v terénu a dobře jej maskovat.
Pevnůstky měly za úkol postřelovat dalekými palbami silnice, křižovatky, železnice, mosty a údolí.
Tvar a konstrukce objektů se lišily podle regionů. Např. na jižní Moravě mají tyto objekty jiný tvar
i tloušťky stěn a stropů a mnohdy i jiné uspořádání vstupu (šachta).
Lehké objekty vzor 37
Nejrozšířenějším typem pevnůstek budovaných na obranu Československa před II. světovou válkou jsou lehké objekty
vzor 37 zvané řopíky (podle zkratky ŘOP – Ředitelství opevňovacích prací řídícího výstavbu opevnění).
Stavěly se podél hranic s Německem, Rakouskem a Maďarskem v jednom nebo dvou sledech i na několika vnitrozemských
postaveních v počtu 10 000. Objekty měly většinou boční střílny, vytvářely tak přehradnou palbu a také se palbou kryly.
Podle stupně odolnosti se stavěly buď normální nebo zesílené či zeslabené. Podle tvaru, úkolu a počtu střílen se dělí
na několik typů (oboustranný, jednostranný, čelní a jednostranný). Nejčastěji používaným typem byl oboustranný objekt
s dvěma střílnami typu A. Čelní stěnu s ochrannými křídly o tloušťce železobetonu 80 (120) cm obrácenou
k nepříteli kryje kamenná rovnanina a hliněný zához, který maskuje objekt a snižuje účinky dopadajících granátů.
Strop osetý trávou má tloušťku 60 (100) cm, stěny 50 (80) cm. (číslo v závorce udává tloušťku u zesíleného objektu).
Objekt měl odolat zásahům granátů ráže 10 až 15 cm. Osádku tvořilo 2 až 7 mužů, výzbroj lehké (případně těžké) kulomety
v bočních střílnách. Součástí vybavení byl ruční ventilátor s dvěma výdechy zplodin vzniklých při střelbě,
periskopy ve stropě a granátový skluz pro vypuštění ručních granátů na obranu týlu. Zalomený vstup uzavíraly zvenku mřížové
dveře chráněné střílnou a zevnitř pancéřové dveře se střílnou. Háky na okraji stropní desky sloužily pro uchycení maskovací sítě.
Citace: Ráboň, Gregar, Kachlík a kol: Val na obranu republiky, Nakladatelství a vydavatelství SPČO Brno s.r.o, Brno, 2005
